Novinky (před koncem světa)

Ok, vážení, dlouho se tu nic nedělo, takže tady máme pár novinek - a "pár" znamená přesně "tři"...hehe:

1) koncert MANATEES v září v Nymburce dopad velmi dobře. Teda až na tu policii, která si to do Nesty nakráčela přesně ve 22:01. Ale takovej je už život. Každopádně jste aspoň mohli vidět naživo kapelu UN CHIEN ANDALOU, což jsou velký talenti z Chotěboře. Jen tak dál.

2) Během podzimu se nic zvláštního nedělo. Přišel klasickej útlum, trošku jsme se cítili vysátý všema těma koncertama, takže jsme si dali menší pauzu. Dobře, nebyla to úplně pravda, protože 1.listopadu jsme udělali koncert francouzský kapele BURNING BRIGHT, což jsou lidi z Amandy Woodward a Aussitot Mort. Taková nabídka se prostě neodmítá. Hrálo jim to suprově. Lidsky byli taky úžasný. Nemělo to chybu.

3) Bookujeme nějaký akce na období únor - květen 2013. Těch nabídek je obrovská spousta. Ale zatím nic není úplně stoprocentně potvrzený, takže nebudeme zatím předbíhat. Každopádně když to vyjde, přivezeme do Čech hodně zajímavý kapely.

S posledním bodem úzce souvisí jedna nemilá záležitost. Ještě poměrně nedávno jsme jednali s kanadskýma řezníkama DOPETHRONE, jestli by nepřijeli zdevastovat naši matičku stověžatou. Nakonec to bohužel nevyšlo, nemají přes Čechy cestu. Škoda, škoda, škoda....Názorný příklad, o co jsme přišli, máte zde:

Nezapomeňte!

Nesta

Tak další bůhvíkolikatej koncert máme zdárně za sebou. V nymburský Nestě jsme minulou sobotu 25. srpna uspořádali povedenou akci kapel REST IN HASTE a ČÉTÉ spolu s vystoupením svérázného holandského umělce Strejdy Dutche. Ten rovnou potvrdil svou kandidaturu na prezidenta České republiky. No, pokud může figurovat v průzkumech samuraj s názorem na všechno, proč by nemohl být prezidentem i Holanďan ve zlatém oblečku, no ne?!

Sobotní akce v Nestě byl pro nás prvním koncertem čistě českých kapel a my jsme si jí náramně užili. Došlo asi čtyřicet nebo padesát lidí, svorně jsme se všichni opili a bylo nám dobře. Sobotní koncert byl mimořádný právě díky tomu, že se odehrál v sobotu. To se nám taky moc nestává. Ty víkendy maj něco do sebe.

Kraťounké shrnutí ze soboty najdete na stránkách Nymburského deníku:

http://nymbursky.denik.cz/zpravy_region/strejda-dutch-mysli-na-prezidentovani-20120827.html

A bude hůř....

Graveyard - Hisingen Blues

Retro! Hrne se na nás odevšad a my jsme za to (více či méně) vděčný. I v roce 2012 stále existuje hodně lidí, který kašlou na trendy a drhnou poctivý sedmdesátky. Například berlínský trio Kadavar dokonce i vypadá, že se pro ně vývoj zastavil v roce 1973. To samý v bledě modrým jsou i Švédové Spiders. Svým způsobem i poslední deska Saviours se přehrabuje v sedmdesátkovejch archivech.

Další posilou v tomhle retro týmu jsou i gothenburský GRAVEYARD. Upozornil nás na ně kytarista Red Fang, kterej si je fakt zamiloval. So we did. Týhle švédský čtveřici to hraje vážně skvěle. Chytře namíchaná kombinace hard rocku, psychedelie a blues. A ten zpěv mezi Plantem a Gillanem :)

V listopadu a prosinci jedou GRAVEYARD evropský turné. Česku se tradičně vyhnou, ale celkem slušně tu naší prťavou zemičku obtesávaj, takže to berte jako tip na výlet.

Dokážete si představit, že by takový kapely hrály v roce 1999? Teda ne že by nehrály, ale koho to tehdy zajímalo?

Album Of The Week #3

Uzala - self-titled (2012)
http://uzala.bandcamp.com/

V Portlandu maj ve vodě nějaký drogy, který neznáme. Jinak si totiž nedokážu vysvětlit tu obrovskou spoustu výbornejch kapel, který z tohohle americkýho města pocházej. Když pominete klasickou hardcore/crust scénu, zjistíte, že tu je i silnej proud sludge a doom metalovejch kapel. Důležitým jménem portlandský scény je i kapela UZALA.

UZALA hrnou hodně pomalej doom. Občas mi to snad připomíná soundtrack z prvního Diabla, vzpomínáte? Temný jak noc. Vzali si to nejlepší z odkazu Black Sabbath (sic!) a naroubovali na to atmosféru takovejch Cough, Windhand nebo Acid King a především tunu fuzz soundu. Výslednej zvuk je natolik protivnej, že si ho musíte hned zamilovat. To ovšem není všechno. Zhudebněnou zkázu UZALA vytahuje o schod vejš vynikající melodickej hlas kytaristky Darcy Nutt. Žádný kecy, vážně neřve, ale zpívá čistě. Nevinnost jejího hlasu ostře kontrastuje se stěnou špinavejch kytar. To je alespoň odlišuje od hromady tuny podobnejch kapel. Jestli se jednou odvážej do Evropy, musíme být ve střehu.

Jedna výchovná na víkend

Milé děti, než se zas budeme chrlit info o našich koncertech, mrkněte na tohle video. Je v tom totiž ukrytej smysl veškerejch aktivit ZST, haha..THE OBSESSED jsou z Marylandu v USA, s přestávkama fungujou od roku 1976, vydali tři skvělý desky a naprosto právem patřej mezi základní kameny doom metalu. Skoro všechno to má na svědomí nepřekonatelnej Scott Weinrich (Saint Vitus, Shrinebuilder, Spirit Caravan a hromada dalších kapel).

 Záznam z jejich koncertu na letošním ročníku Roadburn.

Mimochodem THE OBSESSED budou hrát 8. září na německým festivalu South Of Mainstream. Jedna z mála (možná i jedna z posledních) šancí vidět tuhle impozantní kapelu naživo.

Album Of The Week #2

Om - Advaitic Songs (2012)

http://www.facebook.com/om.band

Hypnotickej svět Al Cisnerose se znovu vrátil na planetu Zemi, aby se s ním mohli popasovat i běžný smrtelníci. Ne vážně, OM jsou skutečnej fenomén. I když počet etno bubínků v jejich skladbách už nespočítáte, pořád si uchovávaj ten poctivej stoner/doom základ. Zelená stopa z rozsypanýho skunku vás stále ještě dovede k legendárním SLEEP. Proto taky OM miluju. Nepopřeli svý kořeny a předešlý projekty, jenom je obohatili o exotický rozměr. Funguje to parádně.

"Advaitic Songs" budou na konci roku okupovat nejeden žebříček, za to ručím. Já si tohle album zařadím do hitparády zcela určitě. OM se na nový desce ponořili do svýho mystickýho světa hlouběji než kdykoliv předtím. I tentokrát si tě získaj totálním minimalismem, kterej okořeněj smyčcema, orientálníma bubínkama nebo flétnama. První píseň Addis má blízko ke zvuku GRAILS, ale zbytek jsou jasný OM, který naprosto logicky navazujou tam, kde God Is Good skončilo. Nevím, kterou píseň vypíchnout, všechny se krásně doplňujou a pracujou pro výslednej dojem. Gethsemane je zhudebněná naděje a ideální hudební doprovod k Ježíšově poslední modlitbě. Sinai mě uchvátila úvodním samplem z Labbaiku. Otvírák Addis je krásná díky křehkýmu vokálu a etno rytmu. No prostě...už aby bylo 17. září a já stál na Sedmičce hned u podia. Nemůžu se dočkat, až si koupím jejich nový album na vinylu.

Takže ještě jednou: 17. 9. 2012 - 007 Strahov, Praha


See ya there!

Chtěl jsem sem zadat odkaz na stream celýho alba, ale někde jsem ztratil odkaz. Pokud ho máte, nestyďte se o něj podělit. Doufám, že alespoň jednou ukázkovou písní nepohrdnete.